Odkládám někam mobil, během jízdy do Vaňkovky se nechávám prozvonit-ano vibrace jsou slyšet, znělka (úvod písně Aqualung, který jsem si sám nahrál) ne. Odkud se to ozývá? Hlavně že tu někde je. (Teprve nad ránem mne napadlo, že mohl být jedině na střeše auta, odkud byl slyšet a dost dlouho tam i za jízdy vydržel. A bylo po záhadě). Na přecpaném parkovišti ve Vaňkovce už neslyšet nic, po chvíli signál ‚nedostupný‛. „Sbohem Siemensi ME nevím kolik. Měl jsem tam pár památečních zpráv, třeba tu od Jonsona, když odmaturoval na Gymnáziu Bernarda Bolzana.”
Rozptyluji se na výstavě kočárků a nechávám si podepsat náhodně koupenou knihu Andělé všedního dne Michalem Vieweghem, který tu má autogramiádu vedle malého knihkupectví. Má skromné a sympatické vystupování, s každým kdo přijde promluví, byť třeba od něj ještě nic nečetl, tedy i se mnou. Andělé se mně líbí.
Později Jonson volá, na vypůjčený mobil, že mé číslo se nehlásí. „Asi vyhodili sim-kartu!” dodává. Mobil držel 5 let bez poruchy, k čertu tedy s ním... Nakonec, jak praví klasik-anarchista, a vytrženo z kontextu, ‚Vlastnictví je krádež‛, tak co.
19.5.2007 Arcibiskupství Olomouc
Páter Česlav v hudební nauce rozepisuje jednohlasé kánony od Palestrina a také vícehlasé (William Byrd). Když zpíváme, p.páter Česlav to s jemným humorem a nadsázkou oceňuje; pro ty, co minule chyběli má pochopení a rozepisuje partitury znovu a znovu.J.S.Bach - další rozepsaný příklad už s odlišným harmonickým přístupem, p.Česlav také po paměti hraje ukázku Lippatiho klavírní úpravy Bachova chorálu Jesu bleibet meine Freude, to mne inspiruje a zneklidňuje, příště bych mohl dát k lepšímu úpravu od Myry Hess, kterou skvěle podává kromě ní také Alexis Weissenberg, no a já už to mám skoro nadřené.... Nakonec Ave Verum Corpus (W.A.Mozart) - „Tam už si bas nemá co zazpívat...”
Lekce u prof.Macka - stupnice na pedálech postupně přidávám pravou, levou ruku, nejdříve přes oktávu, potom manuál přes oktávy dvě, nohy vždy jen přes jednu.Když hraju rukou stupnici přes dvě oktávy a nohama na pedálech přes oktávu, pletu to, pohyb nohou mně narušuje jinak úplně podvědomý prstoklad v levé i pravé ruce. „Ano, lyžoval jsem,” odpovídám na dotaz prof.Macka, ale směr špiček u nohou živelně měním, ošidná koordinace. Říkám mu, že ve slavětínském kostele nedosáhnu z lavice na pedály patama. „Podřezat lavicu!” dí nekompromisně profesor Macek. Kromě tohoto úkolu zadána píseň 512 ze Sborníku ....., další si vyberu sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat