Metronidazolum – 40 g krému k zevnímu použití – příběh epidermis
DEN PRVNÍ
Bílý jogurt Florian s banánem a několika piškoty otvírá období, časově blíže neohraničené, po které jsem si na sebe upletl těžký bič: Bez kávy! Tváří v tvář otevřeným aplikacím na monitoru počítače aplikuji na nos a jeho okolí vodičku Aquaruboril, země původu Francie a výrobce – Švýcarsko (lahvička asi za 300 CZK).
„Raději ne více než dvě kávy denně a černý čaj – tam je kofein taky: Vyvarujte se horkých nápojů, ostrých jídel...” tak pravila kožní lékařka.
Odpoledne ve studiu H. mluví o jednom fantastickém klavíristovi (Keith Jarrett je prý proti němu „žabař”, tomu já ale nikdy neuvěřím)
DEN DRUHÝ
Zdravíme se na chodbě s panem N: „jak to jde, pane N. ... a vy pořád leštíte toho Žigulíka, jak to jezdí (píše se konec roku 2009!)?” „Skvěle, za 7 litrů! Mám dva, jednoho na chatě.”
A já: „Co přední kola, ještě neupadla?!”
A pan N.: „Ani náhodou, a kdyby, mám dva, jednoho na chatě.”
Svého času v Holandsku roku 1988, kam jsme se vypravili přes Německo na pozvání mé matky a sestry emigrantky starší škodovkou Š 105, počítal jsem žigulíky a škodovky - těm jsem držel palce, ale marně. Víc z toho mizivého celkového počtu, bylo žigulíků, podle mých náhodných pozorování určitě třikrát. Naopak, za tu dobu bratru deseti let, co jsme v rodině jezdili ojetou Š 105 a později Š 120, viděl jsem podstatně více u krajnice odstavených žigulíků s upadlým předním kolem, než škodovek.
Zázvorový čaj – zbytek nastrouhaného zázvoru v kousku alobalu z domu, ale není to moc ostré pití? Jedna malá lžička zalitá horkou vodou má říz. Dvě kukuřičné desky a malá Lučina, 5 para ořechů dobrých 50 rozinek. Podlehnul tatrance CeliHope; na svačinu kiwi. A už je tu první lákavé pozvání na kávu od Thomase, na jeho pracovišti v jejich lednici mám svůj balík kávy. To víš, že přijdu – alibisticky neodmítnu na návštěvě šálek kávy a ještě se dostanu o půl hodiny dříve domů.
DNY PLYNULY
Režim METRONIDAZOLUM nastolil jsem si 26.5.2009. Dnes je 16.6. Od té doby vypito mnoho kávy, odhaduji, že konzumaci jsem stáhnul max. o třetinu. Pupence s tvrdým povrchem, které napuchnou přes celý nos, nebo i kousek vedle, bolely a jen s velkým vypětím operátora někdy vydaly svůj hnisavý obsah. Přitom okolní plocha kožní naduřela a zčervenala, když samotný erupční otvor a nejbližší okolí ještě potemnělo do fialova. Teď po dvacetidenní terapii barva nosu je přijatelnější, zůstává kůže vzorek pomerančová kůra, drobné jizvy. Proti obrázkům z letáku Rosacea jsem na tom zatím velmi dobře.
DNY PLYNULY
Režim METRONIDAZOLUM trvá i v roce 2010, však tam píšou, že lepší výsledky se dají čekat až tak po čtyřech měsících. Není úplně striktní. Kávu a černý čaj piju pořád, ale bez cukru, občas přidám med, nebo sojové mléko, sušený nápoj toho jména Zajíc. Víno jen někdy večer, jiný alkohol už dávno ne. Vařím někdy čaj z dubové kůry.
A nyní prosím místo pro reklamu:
Ale co budu… furt o jídle a průvodních jevech, to bych za chvíli musel plakat na jiných hrobech a popisovat třeba pořád dokola svůj potravinový příběh celiaka na příslušných webech, lamentovat nad zrušenou dotací 2000 CZK ročně („Hlavně že můžeme živit feťáky a podobné!” jak jsem zaslechl zaskočené zákazníky - rodiče bezlepkovou dietou postižených dětí, svého času ve vybílené (těsně před vypršením dotací) specializované prodejně.) atd., co mohli vědět, jak říká moderní klasik v knize Kobova garáž.
Takže nechám otevřený kožní příběh Metronidazolum, v kterém pokračuji, ale bez dalších záznamů. (Chvála jedné paní doktorce z ulice Janovského.)
Jinak si raději pustím Julii Driscoll na Youtube …
A připnu ještě “kočárkový komentář” k písni You must have been a beautiful baby v provedení kapely S.K.N. - už má přes 600 návštěvníků: You must have been a beautiful baby