Kampa,ostrov umělců i turistů

Malá strana vznikla jako neohrazené podhradí bez městských výsad, které vzrůstalo s rozkvětem Hradčan. Roku 1257 zde bylo založeno - po Starém městě - druhé, ohrazené královské město. To bylo zváno "Nové město pod hradem pražským", později "Menší město pražské" a konečně od 17. století "Malou Stranou". Toto město bylo daleko menší, než je jeho současná rozloha. Dnes je pražská čtvrť Kampa oblíbenou zastávkou turistů, kteří zde mohou navštívit některou z příjemných (o „příjemnosti" cen tu nehovořme) restaurací, nebo tradičních českých hospod, mohou si prohlédnout vltavské břehy z parníků, které jsou v provozu celý rok, projít si kouzelnou Kampu a tajuplnou Čertovku.
Pradávné historky a pověsti jednotlivých míst přidají na tajuplnosti a přitažlivosti malostranských zákoutí.
Také nedávná historie Kampy v nás budí respekt, někdy až nostalgický. Těch osobností, co se procházelo po ostrově bez možnosti ztroskotání! Umělecká beseda, spolek umělců, získal v roce 1926 na Kampě své první samostatné sídlo s Alšovou síní a „dvoranou“ pro koncertní a divadelní provoz. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale také domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. Vyhlášené byly zejména „čaje“, nezřídka s účastí Jaroslava Ježka, maskovací večírky apod.; s besední „dvoranou“ jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada.
Besední dům se rovněž stal sídlem hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i mezinárodní ohlas a respekt. Sídlila v něm redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, kde působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) – a také hudební revue Tempo.
Jméno Jana Wericha je dnes nesmazatelně spojeno s vilou, ve které kdysi žil Josef Dobrovský a dnes je známá jako „Werichova“. Jan Werich v tomto domě žil až do své smrti. Sousedem v přízemí vily mu po léta byl významný básník Vladimír Holan. Díky umělcům, kteří požívali výsady být pravidelnými hosty Jana Wericha, tato stavbička po dlouhá léta hostila skutečnou uměleckou elitu. Dnes proslulí, tehdy ještě mladí Miloš Forman, Jiří Menzel, Pavel Juráček, Václav Havel a řada dalších zvučných jmen se procházeli Kampou k Werichům i od nich.


Rychlá úprava pro HaF (zakázka je zakázka): KAMPA, HISTORIE A LIDÉ*

RodinaVáňova z Divadelní pouti

MYŠLENKY Z ROKU 1983 - RODINA VÁŇOVA - DIVADELNÍ POUŤ - STŘELECKÝ OSTROV - TAM VZNIK HAFSTUDIA - SANANIM – KRUH SE UZAVÍRÁ

Myšlenka Divadelní pouti dozrála roku 1983 ve Volném společenství divadelníků Vikýř.
Na propůjčeném kusu stavebního pozemku před areálem Brumlovka se zkoušela první čísla divadelní, hudební i akrobatická. Protože ke spolku se přidávají velmi rychle kumštýři všech možných uměleckých profesí, přichází akrobaté, tanečnice i kouzelník. Společníci z Vikýře přibírají Kočvarovu hereckou společnost (Radim Vašinka a spol.), Kleplovo loutkové divadlo, Forman and Herodes, Kocourkovské národní divadlo…
Celou historii Divadelní pouti, z pohledu jednoho z otců – zakladatelů, Jakuba Krejčího, najdete na http://kuba.cz/Divadelni-pout

Rodina Váňova se vylodila poněkud živelně v 80.letech na Střeleckém ostrově právě na Divadelní pouti. Ani tehdy nebyl znám přesný počet členů této značně rozkošatělé famílie. Ale víme, že k rodince se hlásila jak herečka Eva Holubová, tak bard s akordeonem na krku Václav Koubek, herečka Lenka Volfová pod přezdívkou Chuda, nebo chlapci Formanovi – herci a bratři. Při vylodění pomáhal zřejmě i Petr Kalandra a v neposlední řadě působilá u Váňů Hana Francová, nejspíše jako domácí učitelka klavíru a také jako Au Pair - Seniorin.

Ve svých rodinných rolích se střídali Váňovic komedianti velmi svižně, navíc některé, i ty z rolí menších, byly často dvojrole. A to dvojrole tu mistrné, tu průhledné, tu jak cukr rafinované. Táta Váňa je ukázkovým příkladem a dosud nenatráveným soustem pro matrikáře i záhadology! Jisté je jen to, že na Divadelní pouti se výše jmenovaní domluvili, že založí HaF Studio – první soukromou školu uměleckou pro děti. HaF Studio stojí, ale kam se na dobrých dvacet let poděla Váňova rodina?

Dnes něco víme, něco jen tušíme, prozradíme jen to, že jako táta Váňa vystupuje a jedná jistý Jiří Richter, který používá před jménem titul Mgr. Současný ředitel Občanského sdružení SANANIM se jmenuje stejně a dokonce má před jménem přesně ten samý titul. Právě SANANIM je pořadatelem Hrnčířských trhů probíhajících zároveň s letošním Poupěním. Že tu jde o spekulaci s lechtivými a fantaskními obrázky? Ale nemohla by být volavkou přeci jen Chuda, za svobodna Váňová? Převléknout se za chlápka a čekat, až se někdo lapí na choulostivé materiály, to je pro Chudu všední herecká etuda. Dnes! Natož v časech, kdy kamery potřebovaly podvozek! Existuje totiž osoba s totožnou identitou, s těsnou vazbou na jisté HaF studio, kde vede dětské divadlo. Jde tu opravdu jen o divadlo?
A dále - těžko dnes říci, jakou hlasovou skupinu při zpěvu kramářských písní vedla tehdy na Střeleckém ostrově dáma, přezdívaná „Váňová - teta“. Jisté je že dnes se o její roli uchází, a prakticky už si ji přisvojila, MgA.Hana Francová, správně tušíte, dnes úřadující ředitelka studia HaF. A kruh se, chytrému napověz …, uzavírá.

Ale vraťme se zpátky na Ostrov Kampu - zem, kde právě probíhá toto Poupění. Vody řeky Vltavy vyplavily letos rodinu Váňovic na Kampě v silné sestavě, a tedy, tak jako kdysi, vážení diváci, uhlídáte, jak vám svorně zazpívají odrhovačky kramářské i ty písně staropražské:

Jirka Richter jako táta Váňa
Hanka Francová jako Váňová – teta
Lenka Volfová jako Chuda Váňová
smíšené děti Váňovi – těch bude odhadem pět

Přejeme pěkný poslech a příjemný přechod z Hafovatění do Váňovatění.



Kolektiv redaktorů a pátračů po historii rodiny Váňovy.



Pro Hanku Francovou do novin „Strýt-Tyjátr-Poupění 2008"